26. decembra 2011

Sedm tézí

Nedostatek kněží a hrozící likvidace farních společenstev nás přinutilo zajmout toto stanovisko:

1. Společenství, které se schází ve jménu Ježíše,  je nositelkou eucharistické slavnosti. Jemu,  jakožto místní církvi je svěřená památka smrti a zmrtvýchvstání Krista, Pán je v jejím středu (Mt 18, 20). Společenství určuje, kdo je vede a kdo předsedá eucharistické slavnosti. K zachování jednoty v církvi je nutné pověření biskupem.

2. V momentální situaci je vedení slavnosti Eucharistie závislé na počtu celibátních kněží. To není správný postoj. Mnohem důležitější je, aby počet předsedajících mužů nebo žen  se přizpůsobil jak potřebám pro vedení společenstva,  tak i slavnost společné eucharistie počtu společenstev.  

3. Nedostatek kněží je vedením církve uměle produkován zastaralými podmínkami pro  vykonávání kněžského povolání. Zatímco stovky kněží byly kvůli sňatku odstraněny  z úřadu, musí kněží v úřadě přebírat stále víc nových farností. Nemohou již nabízet žádnou dostačující duchovní a pastorální službu a trpí stále více “burnoutem” – syndromem vyčerpání.

4. Povinný celibát je pozdní speciální směr v latinské církvi ( až od 12. století). Nic tedy  nemluví proti tomu, vrátit se k začátkům křesťanství a pověřit ženaté muže a ženy vedením společenství a předsednictvím při slavení Eucharistie.  

5. Nový Zákon odstranil židovské a pohanské kultovní kněze. Ježíš Kristus je jediným knězem Nového Zákona (Židům 9, 10). Všichni věřící mají účast na jeho kněžství: Jste “královským kněžstvím” (1 Petr 2.9). Toto kněžství je přislíbeno u každého křtu bez výjimky pohlaví. (Gal 3, 28)

6. Ženy byly v prvotní církvi diakonkami (Řím 16, 1) a apoštolkami (Řím 16, 7), během bohoslužby prorocky mluvily (1 Kor 11, 5). Pozdější omezení byla přizpůsobením se na patriarchální společenské formy, které byly mezitím v naší společnosti trvale překonány. Cesta ke svěcení žen nemůže být uzavřena papežskými zákazy.    

7. Každé společenství má právo na předsedajícího nebo předsedající (ženu). Pokud ale biskup, který je povinen toto zabezpečit tak neučiní, převezmou společenství,  vědoma si poslání všeobecného kněžství svoji odpovědnost , aby i nadále umožnila slavení Eucharistie jakožto vrchol, pramen a sílu víry (II. Vatikánský koncil, Liturgická konstituce 10).

Katolické reformní hnutí, Linz, 5. listopadu 2011
Laická iniciativa – My jsme církev – Farářská iniciativa – Kněží bez úřadu – Taxhamer PGR – Iniciativa.

Překlad z němčiny: Peter Žaloudek

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára